Moji milí,

už se nezadržitelně blíží den, kdy budu mít svátek, ale ještě více nezadržitelněji se blíží ještě mnohem důležitější okamžik, a sice brigáda na naší faře v Opatově. Máte letos jedinečnou příležitost mi udělat na můj svátek, nebo lépe ještě před ním, véééélikáááánskou radost. Na naši faru totiž už delší dobu marně sháníme několik věcí:

Všechny ty věci můžou být starší, použité, opotřebované, ale také by měly být plně funkční. Odvoz zajistíme.

Takže, pokud chcete, abych na svůj svátek samou radostí zapomněl jít do školy, nebo něco takového veselého, koukněte se doma na půdu, poptejte se příbuzných, známých a kamarádů, to by v tom byl zakopanej maxipes Fík, aby se něco nenašlo.

O faře, materiální sbírce a dalších souvisejících věcech, se můžete dočíst na www.opatov.profitux.cz

Zároveň bych chtěl zde také poděkovat všem, kteří faru podpořili či podporují v materiální sbírce, účastí či organizací brigády, modlitbou či finančně. 

Odměna vás nemine: štědrého dárce miluje Bůh.

Zdravím potřetí všechny uživatele se světýlkem pro ty, kdo na signálech bloudí. Tentokrát si projdeme diskuze. To už není tak úplně jednoduché, proto tomu budeme věnovat celý tento třetí díl Světlušky.

_Diskuze

a) jak se třídí diskuze a kde je najdu?
Diskuze můžeme na signálech rozdělit podle jejich umístění do tří typů: tematické diskuze, diskuze k akcím a diskuze společenství. Tematické diskuze najdeš roztříděné do rubrik podle témat, když klikneš v horním menu na Diskuze. Pokud chceš diskutovat k nějaké akci, tak si v horním menu klikni na Akce a u příslušné akce si vyhledej diskuzi k akci. A když hledáš diskuzi určitého společenství, tak po zvolení v horním menu volby Společenství, vyhledej společenství, které tě zajímá, a na jeho profilové stránce najdeš odkaz na jeho diskuzi. Možná bude lepší, když si to ukážeme na obrázcích:

Tematické diskuze:

Diskuze k akcím:

Diskuze společenství:

  

 

 Toto je video ze zkoušky obrazů k Poselství Svatého otce mládeži ke Světovému dni mládeže. Text poselství k dispozici zde.

No, je to jen jedna ze zkoušek z Přípravného víkendu v Osové Bítýšce, takže to má ještě nějaké mouchy, třeba závěr scénky po padnutí zla je čirá improvizace...  

Dopředu bych rád upozornil, že se mi nepodařilo napsat objektivní reportáž, ale jsou to mé subjektivní sentimentální výlevy. 

_{Jak jsem se setkal s novinkami}

Letošní Diecézní setkání mládeže s otcem biskupem Vojtěchem Cikrlem 15. 3. 2008 v katedrále v Brně na Petrově, snad bylo na první pohled jako každé jiné diecézko, ale už na ten druhý, se v něm děly podivuhodné věci. Nebo tak nějak začíná ten večerníček.

Dřívější diecézka se od letošního lišily ve čtyřech základních věcech, bych řek.

_{Jak jsem se setkal s reži(j)í}

Režijní skupinka, která se zformovala na začátku tohoto roku, aby společně připravila nejen diecézko, ale i ples DCM, Fórum mládeže a Putování brněnské diecéze na ActIv8, má na svědomí ty první dvě výše zmíněné změny. A myslím, že to byly jednoznačně změny k lepšímu, alespoň, co se přípravy týče. Výsledek posoudit nedokážu, to už je na vás. První schůzky byly takové krkolomné, pár nás tam pořád mluvilo a zbytek víceméně mlčel, občas nás zachvátily neshody, ale vše jsme nakonec překonali, a co z nás vzniklo na přípravném víkendu, to mi trochu vyrazilo dech, protože v lednu to vůbec nevypadalo na to, že z nás jednou bude taková fajná parta a takové pravé křesťanské společenství. Jsou věci, které se možná zdají úplně malicherné na první pohled, nebo možná i pro vás, mí přátelé z režie, ale mně se zaryly hluboko do srdce. Třeba Otče náš pro Petra Vojtíška, nebo Otče náš s Pelíškama. Anebo, co je zvláštní  že až po tak dlouhé době, co už do Osovky jezdím, mě strašně zasáhlo, jak se při každé mši, v Osovce i v Brně, chytnem na Otče náš za ruce. To už není jen tak, jen pro to, že to dělaj naše děti (rozuměj děti z našich farností), ale je to gesto nás samotných. Sjednoceni v modlitbě. Člověk, se kterým jsem se třeba před chvílí nepohodl, teď stojí ve stejném kruhu/řetězci se mnou a drží se mne za ruce a spolu se mnou se modlí: a odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům. To je něco neskutečně silného a krásného, a přeju vám všem, kterým se to zdá dětinské, hloupé, neuctivé atd., abyste poznali tu hloubku, jako to dal během přípravného víkendu, pátka před diecézkem a během diecézka, poznat Pán mně. Tolik o Otče náši. Ve společenství režie mě zasáhly i jiné věci: to, jak velké osobnosti, jste vy, moji přátelé z režie. Důvěra jakou jste jeden k druhému i ke mně projevovali, víra, že to ten druhý zvládne, pomocná ruka a pochopení pro druhé, síla omluvit se, odvaha říci vlastní názor a pokora na něm netrvat, odhodlání nebýt lhostejný, to jsou jen některé věci, kterých jsem si na vás neustále všímal, a které mě ohromovaly. Přípravný víkend se pro mě stal letošní třetí postní duchovní obnovou a já jsem za něj velmi vděčný a vděčný Pánu, že mi dopřál, takový luxus, že pro mě skoro až plýtvá, by se chtělo říct, svými dary. Chtěl jsem napsat o režii něco jiného, ale tohle je myslím, nejlepším svědectvím o nás. A rád bych, aby ten náš nápis Re vive - Král žije, pro nás i pro vás všechny ostatní nebyl jen nápisem na šátku, ale i poselstvím, o kterém skutečně svědčíme svou prací v režii i ve svém životě. 

_{Jak jsem učinil mnohá setkání na Diecézku}

 Letos jsem na diecézku, nepočítaje režii, potkal mnohem méně lidí než loni nebo předloni. Asi teda. Ale ta setkání, která jsem učinil, mi nízkou kvantitu vynahradila svou kvalitou. Nejprve zmíním, že dva lidé, které jsem v životě neviděl, mě oslovili a setkali se tak se mnou, díky tomu, že jsem s nimi před tím vešel do kontaktu přes signály.cz. To je něco ohromného, kdyby mi to řekl někdo před rokem, vůbec bych mu to nevěřil. A to ani netuším, kolik lidí, si na mě ukazovalo prstem "jo toho znám, to je vojtec". Druhé setkání, které chci zmínit, je setkání s otcem biskupem při dotazech. I otec biskup mě hodně překvapil, na jak moc dotazů chtěl odpovídat. Pocítil jsem, že si váží každé věty, kterou může nám mladým říci, a nikdy mu to nezapomenu. A ještě další setkání chci zmínit. Věděl jsem, že je marné lidské namáhání bez Božího požehnání, proto jsem ráno v sobotu, dřív než cokoli jiného, skočil do adorační kaple a skutečně mě to setkání s Bohem naplnilo velkým pokojem, že všechno dobře dopadne. A dopadlo. Stále jsem se snažil pamatovat na to, že nechci to setkání jen odmoderovat, ale chci ho také prožít, a tak jsem se snažil si vyslechnout co nejvíce z katecheze o. biskupa, šel na část přednášky o. Kafky a zpíval s SBMkou. V polední pauze mě několik lidí nezávisle na sobě položilo otázku, co jsem takový smutný, nebo jestli mi něco není, no padla na mě únava, to se rozumí, ale řekl jsem si, že to tak nemůžu nechat, pokud to mám domoderovat a neudělat Pánu Bohu, a Amálce, ostudu. A tak jsem se znovu zastavil v adorační kapli, abych to svěřil Pánu. Odpolední část programu jsem prožil konečně opravdu naplno, zpíval jsem s SBMkou a měl radost. Největší radost a také dojetí pro mně znamenalo jmenování nových animátorů. Nejen proto, že jsem si při tom mohl zavzpomínat na své loňské jmenování, a nejen proto, že mezi letošními animátory mám spoustu přátel, ale měl jsem opravdu radost, kolik lidí si Pán povolal k službě a vděčnost, za každého z nich, a takové dojetí nad krásou jejich společenství. Ta tajemně nádherná píseň je svědkem toho, že ve společenství těchto animátorů se událo něco velkého, Bůh v nich působí, já to pocítil a nezapomenu. A asi už nepřekvapím, když řeknu, že mše sv. na závěr pro mě byla také něčím mimořádným, tím to celé vyvrcholilo. Ač mě ještě přede mší skličovaly myšlenky, že teď už to všechno končí, řeknu jen pár vět na poděkování a šmitec, tak v průběhu mše jsem pochopil (tu zcela samozřejmou věc), že to teď zdaleka nekončí, ale začíná. Duch Svatý nám všem cca 2500 lidí, dal sílu, abychom byli Bohu svědky. Teď. Teď se rozjedou ty davy do všech koutů diecéze a budou vyprávět o diecézku a o svých setkáních a milost Ducha Svatého se bude dále šířit a působit. Začíná nám rok plný milostí Ducha Svatého - to nemusí být vůbec nadsázka, pokud své poslání být Bohu svědky vezmeme vážně. A když jsme tedy říkali všechny ty díky na závěr setkání, tak nějak se to ve mně hnulo, a já uvnitř sebe opravdu všem děkoval (a nebudu vás tady znova vyjmenovávat) a děkoval Pánu Bohu, protože o tomto diecézku se událo něco velkého.

Pak to šlo všechno ráz naráz, najednou byli všichni fuč, věci sklizeny a já šel domů. Vděčný a šťastný.

Zaznamenal jsem tady jen maličký zlomek toho, co ve mně diecézko a příprava na něj zanechala, dalo by se psát o spoustě věcí. Ale ono je taky dobré o některých věcech, které člověka ohromí, zasáhnou, osloví, mlčet. Přece jen bych chtěl na závěr vyjmenovat Amálku, režii, týmáky DCM a DCŽM a všechny, co mi byli oporou. Mám vás rád. Děkuji také všem, kdo jste nás podporovali v modlitbě.

Vojta

_{Tři odkazy na závěr}

Prostor pro vaše hodnocení našeho diecézka (a nemusíte být tak sentimentální a idyličtí, jako já, jen hezky kritizujte):

 http://www.signaly.cz/diskuzeZobrazTema.php?id=1409

HejTiho přehled fotek z diecézek:

http://tym.signaly.cz/0803/fotky-z-dieceznich-setkani

Mých pár fotek z přípravného víkendu:

http://www.signaly.cz/fotkyAlbum.php?albumId=5677