Primátor města Brna Roman Onderka se spolu s tajemníkem MMB Pavlem Loutockým pracovně setkali s třinácti zástupci církví působících v Brně. Mezi účastníky setkání byli například za Židovskou obec v Brně její předseda Pavel Fried, za Biskupství brněnské Václav Slouk, Církev řecko-katolickou reprezentoval její děkan Josef Blaščák, Augustiniánské opatství na Starém Brně opat Lukáš Evžen Martinec, Apoštolskou církev František Apetauer, Církev pravoslavnou protojerej Josef Fejsak atd. Hlavním tématem setkání byla diskuze o spolupráci města Brna a jednotlivých církví.
„Řekli jsme si, že si vzájemně pošleme možnosti různých projektů, kde může dojít ke spolupráci mezi městem Brnem a církvemi. Ty projekty by měly oživit město Brno ve vztahu například k turistům. Zároveň existuje jistě mnoho prostoru, kde může být město Brno aktivnější v pomoci například propuštěným či chudým lidem tak, aby dostali novou šanci," uvedl primátor města Brna Roman Onderka.
„Po přivítání všech přítomných pan primátor Roman Onderka deklaroval ochotu spolupráce města Brna s církvemi, které působí v našem městě. Vzájemnou spolupráci vidí jako nutnost, zejména v dnešní době, kdy většina lidí, na základě chmurných ekonomických prognóz, vidí budoucnost spíše pesimisticky. V této době je ještě více než kdykoli dříve dobré učit a orientovat lidi na jiné hodnoty, než jsou pouze peníze. Současnost a blízká budoucnost bude také vyžadovat skutečnou solidaritu se všemi potřebnými, což má být pro církve prioritou náplně jejich služby. Od církví se již neočekává jen ´přežívání´, ale vzájemná spolupráce se všemi lidmi, kteří chtějí spolupracovat pro dobro druhých a na ozdravění naší nemocné společnosti. Oblastí, kde církve mohou pracovat, je mnoho. V diskuzi zazněla např. otázka seriózní služby církví v brněnských nemocnicích, nebo také potřeba a formace mladší generace k plnohodnotnému lidskému životu, jenž obsahuje i duchovní dimenzi projevující se v každodenní ochotě konání dobra. Z ducha setkání pak bylo zřejmé i to, že společnost již nezachrání a nepřesvědčí pěkné řeči, ale konkrétní činy pomoci," konstatoval starobrněnský opat Lukáš Evžen Martinec.
pramen: http://www.brno.cz/index.php?nav01=35&nav02=4008&nav03=15169
Katolická církev podniká ofenzivu v kyberprostoru. Po spuštění vyhledávače Cathoogle bude dnes oficiálně představen další výsledek spolupráce Vatikánu se společností Google - vlastní kanál na serveru YouTube.
Více informací na webu ČT 24
Pro ty, kdo rozumí italštině je zde ještě odkaz na nové poselství svatého otce, ve kterém se dotýká i komunitních webů, jako jsou třeba signály.cz:)
http://www.zenit.org/article-16920?l=italian
Tento název dostalo sedm lednových dnů (15.-21.ledna) roku 1989. Původně vzpomínková akce k uctění památky sebeobětování se Jana Palacha přerostla kvůli jejímu brutálnímu potlačení ze strany vládnoucího režimu v sérii občanských demonstrací, největších od roku 1969. Proti demonstrantům byli nasazeni příslušníci SNB, včetně pohotovostního pluku, zvaného bicí komando, Lidové milice, vodní děla, psi, slzný plyn, obrněná auta. Stovky lidí byly zmláceny, řada zatčena, někteří v mrazivém počasí vyvezeni do lesů za Prahu.
V neděli 15. ledna ve 14.00 hod. měly být na Václavském náměstí položeny květiny a Vlasta Chramostová měla pronést zamyšlení nad smyslem oběti Jana Palacha. Tomu však bylo násilně zabráněno. Další den se pokusili signatáři Charty 77 - mj. Václav Havel - umístit zde květiny znovu. Byli zatčeni. Proti lidem, kteří se začali na Václavském náměstí spontánně shromažďovat, bylo použito násilí. Náměstí i přilehlé ulice byly obklíčeny SNB a Lidovými milicemi, metro zde nezastavovalo. Brutalita zákroků se míjela účinkem, další den přišli lidé vždy znovu. Vedle hesel: "Svobodu!", "Kde máte ty živly?" se totiž skandovalo "Zítra zase tady!"
Každodenní demonstrace měly vyvrcholit poutí do Všetat k hrobu Jana Palacha. I tu režim nepovolil. Příslušníci SNB kontrolovali všechny příjezdové trasy, aby se žádný z "živlů" do Všetat nedostal.
Výpovědi účastníků Palachova týdne a jeho organizátorů na dobovém videu ZDE na respekt.cz (mně se zobrazuje jen v Internet Exploreru)
Čin Jana Palacha vyvolal již v roce 1969 bouřlivé reakce v celé Evropě. Byl to šok z "neevropského" způsobu Palachova protestu. Za normalizace se totalitní moc snažila, aby Palachova oběť byla na "věčné časy" zapomenuta. Nepodařilo se jí to a protesty občanů během tzv. Palachova týdne v lednu 1989 byly předznamenáním konce režimu.
Vysílá se ve čtvrtek 22. 1. ve 21:00 na ČT 2, reprízy v sobotu 24. ledna ve 23:04 na ČT24 a v neděli 25. ledna v 15:05 na ČT 24.
Pokora je pravda. Tahle slova mě oslovila při návštěvě kostela na nový rok, na slavnost Matky Boží Panny Marie. Byla vyřknuta sice bez souvislosti s tímto svátkem, ale nemohl jsem si tu souvislost s Marií neuvědomit.
Pokora je strašně zvláštní věc. Je nenápadná, a přece veliká. Je tichá, a přece dokáže velké divy. Nikdo si ji pořádně neuvědomuje, a přece působí velkou radost. Pokora často mlčí, a přece vyslovuje pravdu.
Když prokazuješ dobrodiní, nechtěj budit pozornost... Ať neví tvá levice, co činí pravice, aby tvé dobrodiní zůstalo skryto, a tvůj Otec, který vidí, co je skryto, ti odplatí. A když se modlíte, nebuďte jako pokrytci... Když ty se modlíš, vejdi do svého pokojíku, zavři za sebou dveře a modli se k svému Otci, který zůstává skryt; a tvůj Otec, který vidí, co je skryto, ti odplatí... Vždyť váš Otec ví, co potřebujete, dříve než ho prosíte. (Mt 6, 1-8)
Vánoce často vnímáme jako svátek narození malého Ježíška, připomínáme si, že Ježíš se má "narodit" také v našem životě a tak dále. Ale v době vánoční se objevuje také svátek Svaté Rodiny, o které mluví také text e-neděle. A také tahle slavnost Matky Boží Panny Marie, která v nás často budí rozpaky. Po silvestrovských radovánkách a burácivém veselí máme jít do kostela a zrovna poslouchat věci o Marii..
Právě po tomto silvestrovském hluku a jásotu krásně vyniká Mariina pokora. Oslavou Matky Boží Marie uznáváme Marii jako člověka úžasné pokory, který přinesl do světa Boha. Maria, si uvědomuje pravdu o sobě, "jsem nepatrná dívka, muže nepoznávám, jak se to může stát?" Uznání této pravdy se stává východiskem pro její pokorné přijetí Boží vůle, "ať se mi stane podle tvého slova".
A právě na přelomu roku se máme v pokoře podívat do očí pravdě také my. Uvědomoval jsem si v uplynulém roce, že jsem nepatrný člověk a bez Boží pomoci nezmůžu prakticky nic? Uznával jsem, že to, co jsem mohl vykonat, bylo darem mého Otce? Naplňoval jsem v tomto roce Boží vůli? A činil jsem tak ve skrytosti bez nároku na odměnu anebo okázale v touze po lidské slávě?
A dále, dokážu v pokoře vyznat své odhodlání plnit Boží vůli v přicházejícím novém roce? Tak jako Maria říci Hospodinu Ano, děj se vůle Tvá? Vyznat, že chci ve vědomí pravdy o sobě, konat dobro, abych tak oslavil Boha, bez nárokování si úspěchu a zásluh?
Bože, Ty, který dáváš všechno, pomáhej nám v nadcházejícím roce se plně odevzdat Tvé vůli. Žehnej našemu úsilí konat dobro a veď nás, abychom neprahli po uznání a odměně zde na zemi, ale činili dobrodiní ve skrytosti v naději na odměnu v setkání s Tebou v nebi. Amen.