AnnaFest aneb Anenské dny mladých, které se konaly o víkendu 26. - 27. července 2008 v Bořeticích na naší milované jižní Moravě, jsou další z akcích, kterých jsem se účastnil jen díky našemu milému komunitnímu webu signály.cz :-) Tentokrát mě však signály.cz nepřivedly jen k účasti, ale vzhledem k tomu, že ve mně stále ještě setrvává nadšení z našeho signálničení na ActIv8u, jsem se rozhodl na AnnaFestu také signály.cz trochu zpropagovat. To ovšem neznamená, že jsem jel na AnnaFest "pracovně", našel jsem si čas i na povídání s přáteli či většinu bodů programu. To, co si ale odvážím z AnnaFestu s největší vděčností, je asi seznámení se na živo s některými přáteli - uživateli, které jsem dosud znal jen přes signály.cz anebo s novými přáteli - novými uživateli, kteří se na AnnaFestu rozhodli na signály.cz zaregistrovat. Ono je to totiž o dost jiné, když si na Velehradě mezi tisíci mladými podáte s někým ruku, řeknete si nick a že jste rádi, že se poznáváte na živo, oproti tomu, když na Annafestu spolu strávíte celý den a půl. 

Pakliže má být pro vás tento můj blogový příspěvek nějak přínosný, rád bych vás povzbudil, abyste se nebáli jezdit na akce, kde neznáte nikoho osobně, ale jen přes signály.cz, je to super se prostřednictvím takových akcí sblížit. Dost možná, že kdyby vás nespojovala registrace na signály.cz, chodili byste kolem sebe a ani byste na sebe nepromluvili... Ale to jen tak na okraj.

Rád bych vám všem napsal také něco o tom, jak jsem AnnaFest prožíval. Zpočátku jsem byl hodně ospalý, kvůli časnému vstávání, ale zanedlouho už jsem se nechal strhnout vstřícnou a přátelskou atmosférou bořetického setkání mladých. Moc mě potěšilo, že nezůstalo jen u seznamování, ale že jsme tak nějak všichni spolem všechno prožívali, blbnuli a řádili na koncertech, modlili se a slavili mše sv., pomáhali si, povídali si... A nejvíc nás asi spojovalo právě to blbnutí :-) Vstoupení různých kapel a skupin jsme si moc užívali: nejprv to byli L. Kolaříková - D. Baur - L. Strašák: Naše jména nestačí (to jsem byl spíš u stánku signály.cz, ale jejich písně mě oslovovaly i tak), druhou kapelou byl slovenský Slnovrat (tam už jsme pěkně blbnuli) a večer pak hlavní koncert skupiny Michael (a jak tam jsme řádili, to je slovy nepopsatelné). Po celou dobu, i při mších sv. v sobotu a v neděli nás pak provázeli Quo vadis z Plzně, kteří jsou vážně supr. A potvrzuje to i jejich krásné cédo, které mi teď zní do uší. A mnozí z nich jsou navíc uživateli signály.cz :-) Ale AnnaFest rozhodně nebyl jen o koncertech, v sobotu byla nabídka programu ve skupinkách, večer krásná modlitba Taizé, v noci pak světelný průvod a noční mše sv. s přenádherným svědectvím novokněze Roberta Mayera a mazecovními průpovídkami místního kněze Andrzeje Wasowicze. A v neděli pak moc hezká mše sv. ke sv. Anně se spoustou místních i přespolních poutníků a oslovující promluvou P. Jaroslava Čupra.

Moc si cením té pohody a klidu, co panovala po celý AnnaFest, slovy nepopsatelné přátelské prostředí, takové až rodinné v dobrém slova smyslu. I když jsme se dříve mnozí neznali, myslím, že všichni můžem říct, že jsme se tam cítili jako mezi svými, jako doma. Ze všech jsem pociťoval, že my mladí - poutníci, jsme tu vítaní, že z nás mají radost a mají nás rádi a to je to nejkrásnější křesťanské svědectví. Často se říká, že křesťan je doma všude, kde je kostel nebo živé společenství církve, a jestli to o některém místě platí dvojnásob, tak to jsou Bořetice.

Vítám tedy mezi námi na signály.cz nově registrované a autorizované a těším se na vaši trošku do tohoto našeho velkého signálského mlýna.

Dále bych také rád poděkoval Verče, moderátorům a všem pořadatelům, zvláště za to, že s propagací signály.cz nejen souhlasili, ale také ji aktivně podporovali. Díky moc nejen za stánek. PS. V jídelně jsem nestačil sundat plakáty, tak si to tam prosím za mě ukliďte :-) 

Fotografie z AnnaFestu najdete na jeho profilové stránce ZDE, pod popisem akce. A jak jistě víte, můžete je tam přidat i vy: stačí, když při zakládání nebo editaci fotoalba do kolonky štítky napíšete "akce:annafest-08" (bez uvozovek, bez mezer).

Tady je reportáž od Markéty (Angelika3) v jejím blogu.