Ahoj ahój,

všechny vás zdravím z krásného města Wrocławi. Konečně mi tu valí internet, tak sem můžu hodit nějakou tu první zprávu, jak se mám:-)

Předtím bych se ale chtěl ještě krátce vrátit k pátečnímu setkání na rozloučenou. Když jsem se pak snažil doma dopočítat, kdo všechno jste na takhle absolutně na rychlo svolanou akci dorazili, zjistil jsem, že nás bylo asi 30. A já jsem za každého z vás strašně moc vděčný, celé to setkání mi udělalo opravdu velkou radost. Podobnou radost, jakou budu mít, až vás zase po půl roce uvidím:-D Možná by měl člověk častěji takhle někam odjíždět, aby si více vážil každé chvíle s přáteli, každého člověka, kterého má rád a který má rád jeho. Člověk si najednou váží každé vyřčené věty, každého pohledu do očí či úsměvu. Vlastně si ani nedokážu představit, jak by to bylo smutné, kdybych tuhle rozlučkovou párty neměl;-) Děkuju taky hafo moc všem, co mi psali na rozloučenou nebo před státnicemi či po nich všechny ty smsky a maily a vzkazy na signálech. Každý z nich mi udělal radost, nebyla to marná slova. A obzvlášť děkuju taky za vaše modlitby, které mě v uplynulých dnech provázely.

A jak se tedy mám tady:-) vězte, že dobře. Jsem tu spokojený a rád. Wrocław mi připadá jako parádní město. Historické centrum je velmi pěkné a zvláštní atmosféru získává po setmění. V části města - Tumski ostrov - kde je katedrála a spousta dalších kostelů a církevních staveb má dochované plynové osvětlení, které činí v uličkách velmi příjemné dobrodružné šero. Ale je toho mnohem víc, o čem by se dalo mluvit: ulička umělců, mucha, průchody na Rynku, Panorama, sochy a trpaslíci, mno snad vám o tom všem postupně povykládám;-)

Jak tu žiju: inu na koleji, pokoj zatím sdílím se Skotem, vedle je Turek. Turků je tu spousta, ale taky Čechů a Němců. Čechů je nás zatím 6, víc jsme se ještě nenašli (celkem snad až 80 Erasmáků). Bydlení je plně vyhovující, i když to není kdovíjaká krása (ve srovnání s některými českými kolejemi tak na stejno nebo trochu horší, prý, já nevim). Ale co člověk potřebuje víc, když má na pokoji internet se signály?:-D S Čechy je to fajné, ale stejně tak i s jinými národy. Teď máme dva týdny "intenzivní" kurz polštiny, jen asi 3 hodiny denně. Takže i dost času na zařizování velké spousty papírů a nakupování chybějících věcí a poznávání města. V něčem je Wrocław úplně stejná jako Brno: vyděračští aktivisti z Greenpace a rozdávači letáčků na ulicích, hustý automobilový provoz v okrajových uličkách historického jádra, holubi všude; ale v jiných věcech člověka hned trkne do očí, že je úplně odlišné: šaliny jsou starší, špinavější, jezdí méně a nedodržují jízdní řád (zlaté Brno!), šaliny ze Škodovky typu Porsche jsem tu viděl, ale je jich ve srovnání se starými velmi málo. A nic mezi starými a Porsche jsem tu neviděl. Nemají tu žádné plánky MHD. Vidíte, co jen o šalinkách by se dalo napovídat. Je tu ale taky mnohem víc lékáren, veřejných WC a krámků s kopírováním.

A co už jsem zažil? V neděli jsem stihl po ubytování úvodní párty ve velmi zajímavém baru, snad to bylo dřív nějaké divadlo či co... V pondělí jsme měli společnou snídani a rozřazovací test z polštiny. Většina je v úplných začátečnících, menší skupinka v mírně pokročilých (většina Čechů, i když se Polsky nikdy neučili) a menší skupinka v pokročilých, kde mám tu čest být i já. Moc se těším, že se v polštině zlepším, mluvit polsky mě baví, je to prima pocit, když člověk může neustále zkoušet převádět česká slovíčka do polštiny a ono to vyjde. Vyberu pár zážitků: bezesporu asi vede paní v důchodu, co se se mnou dala do řeči v "baru" nad obědem asi na půl hodiny, no, přikyvovalo se mi hezky, myslím, že ona mně rozuměla:-D Za zmínku určitě stojí i Wojtek z informačního turistického centra s neuvěřitelnou češtinou a neuvěřitelnou ochotou (začalo to větou: Tuhle mapu si nekupujte, máme jiné levnější, lepší, aktuálnější a ve větším měřítku, pokračovalo výčtem zajímavostí a možných aktivit na celý půlrok ve Wroclawi a skončilo hromadou publikací pro každého). Krásná byla také má večerní procházka zakončená mší v katedrále. Zítra se snad vypravím do studentské farnosti, moc se těším:-)

Už je to moc dlouhý a Andrew se chystá do postele, tak to dneska skončím. Mějte se parádně a jukněte na fotečky:

Setkání-rozloučení

Cesta

Pondělí