Tak jsem si dnes uvědomil, že je konec ledna a já nic nenapsal ještě k tématu měsíce Křesťanské weby. A to by v tom byl Torstenson (se mi to nějak zalíbilo), abych něco nesesmolil. Nebudu tu psát 3 svoje oblíbené weby, protože mám pocit, že už tu ty moje oblíbený zmíněný byly. Ve své práci na signály.cz denně komunikuji s různými organizacemi, skupinami, mladými, jednotlivci co někde něco v církvi dělají. A naprostá většina z nich má nějaký ten svůj web. Některé jsou skvělé, navštěvované, ale spousta jich bohužel tak nějak není úplně to pravé ořechové, co jejich autor asi očekával. Proč tomu tak je? Zkusím sestavit pár příčin a budu rád, když přidáte vlastní názory:

 

 

A co jsme čekali?

Nejčastější příčinou neúspěchu webu je podle mě minutí očekávání tvůrce webu s očekáváním cílové skupiny, jinými slovy náš nápad a představa, že web přitáhne tisíce lidí, byly tak trochu utopie. Nějaká organizace, jednotlivec, skupinka mladých si udělá krásný web, se spoustou obsahu, dobrou funkčností, ale stejně je tam mrtvo, protože tam nikdo nechodí, nikdo nereaguje, nikdo tam informace nehledá. Nebudeme-li brát v potaz, že by příčinou mohla být špatná propagace webu, tak je třeba se ptát, jestli naše cílová skupina vůbec takový web chtěla? Nebylo by třeba ten web víc ušít na míru publiku? A co jestli takový web vlastně někdo vůbec potřebuje?  Není pravdou, že vytvoření vlastního webu je vždy tou nejvýhodnější metodou, jak použít internet pro podporu našeho projektu. Příkladem může být třeba samostatný web pro koncert, kterému by stačila jedna stránka na zažitém domovském webu organizátorů koncertu. Někdy je jednoduše lepší emailová konference, jindy použití komunitního webu. Nesnažit se marně přitáhnout publikum na svůj web, ale jít za publikem tam, kde je.

Uděláme si web. A dál?

Druhou nejčastější chybou, které se dopouštějí zejména organizace, ale i skupiny mladých, je podle mého názoru to, že jednou udělám web, a pak už se o něj nestarám. Některé organizace jsou schopny utratit i ohromné finanční prostředky za vytvoření webu se skvělou grafikou a funkčností, ale chybí tam to nejdůležitější: obsah. Je to jako nablýskaný pavilon v zoo bez zvířat, na který se budou chodit dívat akorát tak architekti. Často se stává, že na web v době jeho spuštění někdo nakopíruje různé staré články ("o nás", "historie", "akce za námi"...), ale po měsíci nadšení přestane dávat aktuální věci, chystané akce, aktuální fotografie, aktuální informace. Uživatelé na web často i přijdou, ale nenajdou tam to, co hledají, protože to tam nikdo nedal, a tak jdou hledat jinam. A on to tam nikdo nedal, protože lidi ty informace stejně prej hledaj jinde. A tak se to motá v kruhu. Pomoci může jediné: určit osobu, která bude web pravidelně aktualizovat a plnit novým zajímavým obsahem. Co zaručeně nepomůže, je vytvořit nový web a pak s ním naložit stejně.

Dej tam tohle, dej tam tomhle. Ale kam?

Třetí nejčastější chybou je podle mě zaplácanost webu spoustou věcí. Obsahu je příliš a nikdo se v něm nemůže vyznat, protože není dobře uspořádán. Horní menu, levé menu, pravé menu, spodní menu, rolovací menu, tady ikonky, tady ikonky, tady bannery, spolupracujeme, podporujeme, podporují nás, doporučujeme, navštivte, ale já hledám jenom to základní. Někteří ve snaze web zpřehlednit jdou cestou zdůrazňování a zviditelňování toho podstatného, přitom by stačilo to nepodstatné jednoduše smazat. Méně je někdy více. A ne všechno musí být na hlavní stránce. Dalším rysem této chyby je to, že často současný webmaster byl hozen do vody a má přidávat nové věci k webu, v jehož správě se vystřídalo už několik lidí a každý to dělal trochu jinak, a tak je to všechno takové zbastlené dohromady. Řešením pak může být vybudovat nový web od základu, ale nejdříve si ujasnit, co na webu potřebujeme mít a co ne.

Nepřátelé konkurenti?

A tou nejsmutnější chybou asi je, když se dva nebo více křesťanských webů přetahují o publikum. Na internetu pak najdeme desítky webů, které se věnují tomu samému, ale žádný není dostatečně dobrý, protože autoři vynakládají více sil na protikonkurenční marketing a propagaci než na kvalitu obsahu. Příkladem jsou zejména tematické weby nebo zpravodajské weby. Kdyby se lidé z jednoho oboru dokázali sejít, zrušit svoje samostatné projekty a vybudovat jeden společný, možná by to bylo úplně jiné kafe.

Řečnická otázka závěrem: a jaké typické chyby mají signály.cz?